Známý kultovní režisér David Lynch překvapil tentokrát jednoduchostí, srozumitelností i kvalitou příběhu. Podle scénáře Johna Roache
a Mary Sweeneyové vzniklo úsměvné drama o obyčejném člověku, jehož zastihneme na začátku v malé vesničce v severní Iowě. Zatrpklý starý vdovec s chatrným zdravím žije se svojí dcerou Rose, která je okolím považována za prostoduchou. Při jednom ze svých těžkých úrazů se od ní dozvídá, že jeho bratr Lyle je na tom ještě hůř po záchvatu mrtvice. Alvin bratra neviděl celých deset let a nešťastná událost jej donutí vážně uvažovat o jeho návštěvě. Bratr ale bydlí v sousedním státě Wisconsin v městečku vzdáleném 600 km. Zarputile hrdý Alvin se špatným zrakem a nedostatkem peněz nemůže snést představu, že by ho někdo za bratrem svezl. Proto vymyslí svůj bizarní plán… Příběh, který lze číst jako metaforu o americkém mýtu o svobodě a hledání, či konfrontaci osobního morálního kodexu s obecně uznávanými normami, je přitom zpovědí o bratrské lásce. Snímek vznikl na základě skutečných událostí, které se odehrály v roce 1994 během putování třiasedmdesátiletého Straighta z Laurens v Iowě do Mt. Zion ve Wisconsinu. Cesta, již uskutečnil na zahradním traktůrku značky John Deere, zahrnovala několik stovek mil a trvala více než šest týdnů. Vynikající představitel Alvina Richard Farnsworth (1920–2000), někdejší kaskadér, jenž několika hereckými party přesvědčil o svém nesporném talentu i pro tuto profesi, se po mnoha letech
v ústraní vrátil na filmové plátno. Rozloučil se tak nadobro se svými diváky, protože rok nato, 6. října 2000, ukončil dobrovolně svůj život výstřelem z pistole. Jeho výrok „Tohle je film, na který s hrdostí vezmete své děti“ přesně charakterizuje atmosféru snímku, ostatně i David Lynch jej označil jako „docela normální film“.

Film slavného a všestranného umělce Davida Lynche Příběh Alvina Straighta otevře dveře k  diskuzi a zamyšlení nad stárnutím, pomalostí času, smyslem existence a důstojnosti člověka. Jednoduchý příběh ukazuje, že opravdová hodnota života neleží v majetku ani výkonu, ale v odvaze zastavit se, žít a pečovat o vztahy — protože právě ty jsou ve stáří největším zdrojem radosti a smyslu.

Po promítání nás zavede do živé diskuze filozofka Anna Hogenová, kde společně prozkoumáme, jak žít a stárnout autenticky, svobodně a v souladu se sebou samým.

Profesorka Anna Hogenová je přední česká filozofka, fenomenoložka a pedagožka, která se dlouhodobě věnuje fenomenologii, etice a otázkám lidské existence. Ve své práci propojuje filozofii s tématy těla, pohybu, výchovy a každodenního prožívání. Působila na Univerzitě Karlově a je známá také díky četným veřejným přednáškám a debatám, v nichž srozumitelně otevírá hlubší existenciální témata. Ve svých úvahách se často zaměřuje na smysl lidského života, odpovědnost, pravdivost bytí a přirozený rytmus lidské cesty. Významné místo u ní zaujímá i téma stáří — nikoli jen jako biologické etapy, ale jako životní fáze zrání, bilancování a proměny vztahu ke světu i k sobě samému. Stárnutí chápe jako důležitý existenciální pohyb, v němž může člověk nalézat nadhled, podstatnost a vnitřní svobodu.

Program proběhne ve spolupráci s nadačním fondem Modrobiom, který se věnuje podpoře výzkumu, vzdělávání a praktické osvěty o lidském mikrobiomu jako klíčovém faktoru ovlivňujícím zdraví a ukazuje, jak o něj pečovat tak, abychom stárli úspěšně až do vysokého věku – podobně jako lidé v tzv. modrých zónách.

Odkaz na ČSFD: https://www.csfd.cz/film/6258-pribeh-alvina-straighta/